Hašené nebo nehašené vápno na zahradu: jaké zvolit?
Už jste slyšeli o výhodách použití vápna na zahradě? Zjistěte, jaké vápno je na zahradu vhodné, zda používat hašené nebo nehašené vápno a jaké výhody vám jeho použití přinese. V následujícím článku se mimo jiné dozvíte i to, na co se dá vápno použít a jakým způsobem se aplikuje.
Typy vápna a jejich využití
1. Pálené vápno
Pálené vápno je vhodné k použití především na polích a zahradách, kde jsou těžší půdy, protože rychleji přijímá vlhkost.
2. Hašené vápno
Hašené vápno se dá využít na poli i na zahradě. Má antibakteriální, dezinfekční a odkyselující vlastnosti. Dá se pořídit za přijatelnou cenu a je možné ho dávkovat i v menším množství, než je uvedené na obalu.
3. Vápenec
Vápenec je doporučovaný pro ostatní typy půdy. Pro vápnění trávníku je vhodnou volbou dolomitický vápenec, který je ovšem dražší nebo levnější český vápenec.
Vápno do kompostu
Vápno je vhodné přidávat dokonce i do kompostu, protože urychluje jeho zrání, odstraňuje zápach a pomáhá likvidovat hmyz. Jednou za čas tedy stačí povrch kompostu lehce posypat vápnem, zahrnout zeminou a poté opět jako obvykle přidávat kuchyňský a biologický odpad.
Proč vápnit půdu na zahradě
Vápnění půdy na zahradě je důležité hned z několika důvodů:
- V první řadě je to důležité pro vyživování nejen půdy samotné, ale také plodin pěstovaných na vaší zahradě.
- Kromě toho také vápnění zahrady zmírňuje kyselou reakci půdy a snižuje nemocnost rostlin tak, že likviduje choroboplodné zárodky.
- Vápník jako takový je nepostradatelnou látkou pro výživu rostlin a hraje důležitou roli při stavbě buněk a kořenů rostlin.
- Vápník zlepšuje vstřebávání živin rostlinami.
- Vápník ovlivňuje strukturu půdy. Zabraňuje totiž slévání, vzniku půdního škraloupu a podporuje tvorbu účinného humusu.
- Především ve sklenících oceníte tu vlastnost vápníku, že dezinfikuje půdu. Ta totiž na těchto místech bývá často unavená, což se může projevit deformací plodů nebo případnými skvrnami na plodech. Dusíkaté vápno ve skleníku zároveň zlikviduje semena plevele, klíčící plevel, původce houbových chorob nebo i vajíčka slimáků.
- Podílí se na jejich celkové kondici, kvalitě plodů i stavu rostlin. V půdě se sice vápník přirozeně vyskytuje, ale jeho množství klesá spolu s pěstováním rostlin nebo vyplavováním vodou. Na vápník jako takový je nejnáročnější zelenina, která je náročná právě i na závlahu, takže jej odplavuje z půdy nejvíce.
Kdy a jak často vápnit půdu na zahradě
Pro vápnění půdy je ideální dobou podzim. Vápno by mělo být aplikováno na zrytou a rozmělněnou půdu, není nutné ho aplikovat každoročně. Frekvence vápnění zahrady se odvíjí od množství spotřeby rostlinami, přirozeném vyplavování z půdy a také na množství úhrnu srážek. Naopak vápnit se nedoporučuje ve chvíli, kdy hodláte pěstovat jahody, hrách nebo brambory. Není ani vhodné jej kombinovat s chlévskou mrvou.
Jak zjistit, zda půda vápnění potřebuje
To, jestli půda potřebuje vápnění, se odvíjí od hodnoty pH a také od druhů pěstovaných rostlin. Většině druhů zeleniny a ovoce se daří v půdě s pH v rozmezí 5,5-6,5. Pokud je pH půdy nad nebo pod těmito hodnotami, tak se rostlinám s největší pravděpodobností nebude příliš dařit ani když je budete pravidelně zalévat a hnojit. Ideálně by se kyselost půdy měla zjišťovat na jaře, ještě předtím, než se začne hnojit a pak nejlépe na podzim před vápněním půdy. K určení hodnoty pH je možné využít lakmusový papírek, půdní pH test, půdní pH-test HuBen nebo půdní pH metr. Nejkomplexnějšími testy pak jsou laboratorní rozbory.